setkánÍ rodičů Online

Připojte se do skupiny rodičů, kde se nehodnotíme, ale podporujeme.
Pořádám jednorázové i pravidelné skupiny na různá témata. Setkání není o radách, ani přednášení. Jde hlavně o váš prostor, vaše zážitky a zkušenosti. Používám koučovací přístup a provázím vás sdílením a zážitky, pokládám otázky tak, abyste sami objevili to, co potřebujete. Vedu sdílení, které je respektující a úlevné. 

KALENDÁŘ

Středa, 20. 3. 2024
17:30 – 19:10, online

Já, rodič

Jaký vlastně jsem jako rodič? 
Kdo jsem a nechci být?
Kdo nejsem a chci být?
Přijetí sebe jako rodiče.

Středa 3. 4. 2024
17:30 – 19:10, online

Dělám dost?

Odkud vůbec přichází otázka, jestli dělám dost?
Co je to dost? A bude to někdy dost?
Výčitky/očekávání a jak s nimi pracovat.

Středa 17. 4. 2024
17:30 – 19:10, online

Proč mě neposlouchá?

Co to vlastně chci, když chci aby poslouchal/a? Je to reálné?
Co mám k tomu za emoce a jak s nimi pracovat?
Poslušnost jako cíl i strašák -čím ji nahradit?

Jak to probíhá

Úvodní kolečko

Začínáme úvodním kolečkem, kdy každý řekne, co v daném tématu řeší, co ho trápí, co se daří, co se nedaří.

Zážitkové techniky

Vizualizace, sebereflexe, atp. Aby si každý odnesl individuální nástroj či zážitek, se kterým může v budoucnu pracovat.

Skupinová reflexe

Vždy děláme tzv. Bálintovu skupinu. Jde o skupinovou techniku sdílení a řešení problémů. Díky skupině tak získáte různé úhly pohledu na problém, který řešíte, ale také pocítíte úlevu.

Inspirace

Vzájemně se inspirujeme. Pokud je to vyžádané, přináším teoretické koncepty, které mám vyzkoušené v praxi, inspiraci na knížky, podcasty nebo IG účty.

hug

Pravidla

Mým cílem je, aby se každý cítil na setkání bezpečně.
Proto dodržujeme ve skupině čtyři základní pravidla:

Co se tady řekne, to tady zůstane – nevynášet.

Respektujeme odlišný pohled na svět a zkušenost druhých – nehodnotíme se.
Je v pořádku kojit i nekojit, pracovat i nepracovat, uspávat i neuspávat.
Každý máme svůj příběh a svoje důvody, proč něco děláme.

Názory či rady formulujeme vždy
JÁ jazyce.
„Kdybych byl na tvém místě, tak bych,…“ 

Zkoušíme se spíše ptát než interpretovat – neděláme si závěry.
Raději se zeptám „Jak to myslíš“, než „Takže bys radši to a to“….
Neřeknu „Ty jsi nervózní, tak si to tak neber“, ale
„Mám pocit, že tě to trápí, můžu ti nějak pomoct?“

Reference

"Stokrát díky za včerejší setkání v rámci pořádané události "Nejistoty v roli mámy". Takováto setkání by měla být součástí balíčku "mateřská a rodičovská". Jako vážně! Těším se na další!!!"
Andrea